Úvod
Odkud se bere naše představa o světě? Jen velmi malá její část je výsledkem našeho vlastního pozorování a vlastního přemýšlení. Většina našich přesvědčení vzniká na základě informací, které přijímáme od jiných lidí. Nejdříve jsme něco slyšeli doma od rodičů a sourozenců, později od učitelů a kamarádů ve škole, o něčem jsme četli v knihách a časopisech. Hodně různých informací získáváme z televize a z internetu. Kdyby všechny ty informace byly konzistentní a dávaly by pro naše potřeby dostatečně podrobný obraz světa, nemuseli bychom o ničem pochybovat a nic měnit, i kdyby to byl obraz nepravdivý. Ve skutečnosti informace, které dostváváme, nejsou ani vyčerpávající, ani konzistentní. Vlivem výchovy, emocí a náhodných sympatií a antipatií uznáváme nějaké autority a zdroje informací, kterým věříme více než jiným. Na jejich základě si vytváříme obraz světa, o kterém jsme přesvědčeni, že je pravdivý.
Máme nějakou možnost, abychom se sami přesvědčili co z toho, o čem jsme přesvědčeni, že je pravdou, je skutečně pravda, co je jen domněnka nebo víra, a co je lež? V některých případech se o to můžeme pokusit. Největší problém je jednak nalézt nové řešení tam, kde se všichni shodují, kde se vše jeví na první pohled tak samozřejmé, že nám ani nepřijde, že by tomu mohlo být jinak.
Že naše představa o vesmíru může být nesprávná jsem si uvědomil během psaní knížky “Pravdopodobně všechno je jinak”. Snažil jsem se v ní ukázat - kromě jiného - jakou představu o světě by si mohly utvořit v budoucnu inteligentní počítače. Pohled na svět z jiné perspektivy ukázal množství překvapivých nových možností interpretace jevů okolo nás a přinesl množství nových otázek. Pro mne se ukázal nejzajímavější, ba přímo fascinující, probém geometrie vesmíru.
Moje dřívější představa o vesmíru byla pravděpodobně podobná představě většny lidí které znám, protože se utvořila na základě vědomostí ze školy, běžně dostupné populárně naučné literatury a různých článků v časopisech a na internetu. Neměl jsem dříve žádný důvod pochybovat o tom, zda je to obraz pravdivý. Pochybnosti se objevily teprve tehdy, když jsem začal přemýšlet o tom, jak předávat počítačům informace o světě, jak je mohou zpracovávat a k jakým závěrům by mohly dojít.
Postupně jsem změnil názor na téma viditelné části vesmíru, času, prostoročasu. Aniž bych to chtěl, objevily se v mém modelu prostoročasu kvantové jevy. Úplně jinak vypadaly částice i síly.
Vesmír může vypadat jinak než jak si ho představujeme. Obraz, jaký se ukazuje při pohledu z jiné perspektivy, je dost odlišný od toho, na jaký jsme zvyklí. Kdybych ukázal pouze výsledky mé práce, mohlo by být těžké je plně pochopit. Užitečnější může být ukázat celou cestu, jak jsem k nim dospěl. Dá to nejen možnost lepšího pochopení představených myšlenek, ale též možnost dále je samostatně rozvíjet.